Začnu hezky na pozitivní notě. A tou vlastně i skončím. Já negativní být neumím...a ani nechci.
Každý máme nějakou tu věc, na které si ujíždíme. Nechci říkat přímo závislost, nerada bych totiž přiznávala, že jsem na něčem závislá, to je docela logický. Navíc se za závislou opravdu nepovažuji a to i přesto, že jsem si vědoma, že popírání je jedno z hlavních symptomů. Je to prostě jen moje slabost. A o čem to vlastně mluvím? O lacích na nehty přece!!!
Pár dní zpátky jsem si v dmku pořídila tu slavnou coloramu, na kterou tak všichni pějí ódy. Neberte to, za 30 kč. Odstíny, ze kterých bylo na výběr, byly všechny moc krásný, a že jich bylo. Já mám ráda výrazné, extravagantní barvičky, ale kvůli mamce jsem pořídila naprostý opak extravagance (viz foto), aby si mohla půjčovat.
Ale co je důležitý! Sice laky miluju, ale i přesto je pro mě obrovská výzva najít nějaký, se kterým bych byla spokojená. Hned následující den po nalakování, kolikrát i ještě ten samý den, mi lak začne slízat ze špiček nehtů a to i přesto, že jsem na něj dala i top coat. Světe div se, colorama je přesně to, po čem tak dlouho toužím!! Mám ji třetí den a stále vypadá jak čerstvě nalakovaná, a to i bez top coatu. Ani ždibeček se neseškrábl. Až bych z toho štěstím brečela. Proto v následujících dnech poběžím hned pro další odstín. A vřele všem doporučuji!!
Druhá věc. Jelikož věřím, že by člověk neustále měl překračovat a posouvat své vlastní hranice a rozvíjet se tak v lepší a lepší verzi sama sebe, ráda podstupuji takové osobní minivýzvy. Jedna z nich je ta, že zítra mám v plánu jít poprvé v životě do posilovny, a to i přesto, že z toho mám naprostou hrůzu. Další takovou výzvu jsem se rozhodla absolvovat dnes. A sice, že vyrazím na sestřenčinu oslavu se rtěnkou, o které jsem si nikdy nemyslela, že s ní vyjdu mezi lidi. Abyste tomu rozuměli, mám docela výrazné rty. A co takové výrazné rty podle mě moc nepotřebují, je třikrát tak výraznější rtěnka. Připadám si pak jak šašek od cirkusu.
Jak jsem k takovému odstínu vůbec přišla, když to nemám ráda? No to bylo tak... asi jsem zrovna podstupovala nějaké výrazné zatmění mysli, když jsem si projížděla katalog oriflamu za účelem pořídit si rtěnku. Objednala jsem si odstín podle toho, jak vypadal na obrázku (do hněda). A už mě absolutně nerozhodilo, že odstín se jmenoval "radiant red". Nevím, kde jsem tehdy nechala mozek... Nicméně je mi té chudinky líto, jak už měsíce jen leží v šuplíku, a tak si pro dnešek zahraju na vympýrku. Držte mi palce ať újma na mém sebevědomí není příliš markantní.
Zakončím to menším fitness tipem. Pokud vás, tak jako mě, unavuje denodenně cvičit to samé (ačkoliv jsem tak začínala, už mi tento styl vůbec nevyhovuje), tak podobných tipů pak není nikdy dost. Vřele vám doporučím koho jiného, než naši Jillian.
Loučí se
Di:
